V pátek 15. listopadu 2019 si žáci třídy 9. A připomněli události, které zasáhly do historie našeho státu. Nejdříve jsme navštívili Státní okresní archiv v Jindřichově Hradci, kde jsme zhlédli výstavu „Protentokrát“ Čechy a Morava – Jindřichův Hradec a zlomové okamžiky roku 1939. Pracovnice archivu Mgr. Marta Leblová nám vyprávěla o roku 1939, o smrti Jana Opletala, o zavření vysokých škol. Další informace byly zaměřeny na Jindřichův Hradec, viděli jsme dobové plakáty a nejrůznější materiály tehdejší doby. Dokonce jsme mohli nahlédnout do knihy „Anekdoty z protentokrátu“(viz foto).
Další hodinu jsme si už ve škole povídali o roku 1968, o normalizaci, o chartě 77, zhlédli prezentaci o sametové revoluci, krátký autentický film ze 17. listopadu 1989, a protože jsme měli hudební výchovu, hlavním úkolem byla hudba tohoto období. Z malého kvízu, kde jsme si zopakovali i učivo českého jazyka (nauka o tvoření slov) si žáci odkryli ze zkratek podobiznu zpěvačky, která je typickým symbolem tohoto období – Martu Kubišovou. Pustili jsme píseň „Modlitbu pro Martu“. A pak už učebnou Hv zněly písničky Karla Kryla a Jaroslava Hutky. Nezapomněli jsme ani na současné zpěváky a skladatele jako je Marek Ztracený. Písničkou „Naše cesty“, která emotivně a velmi silně působila na žáky, jsme si připomněli i většinu obětí, které cestou za svobodou zaplatili svými životy.
Žáci měli možnost objasnit, co pro ně v současné době slovo „SVOBODA“ znamená. Hodně jich si spojuje svobodu s možným výjezdem do zahraničí, ale jiní svobodu pojali takto, cituji:
„Svoboda pro mě znamená volnost pohybu, slova, názoru – můžu mít názor, aniž by mě kdokoli ovlivňoval.“
„Svoboda je něco, co naši prarodiče a rodiče neměli, nemohli cestovat na západ, mít svůj názor nebo se vyučit, dělat práci, kterou chtěli. Je to něco, co mohu mít, ale také nadobro ztratit.“
„Člověk se může svobodně rozhodovat, jeho život nikdo neřídí.“
„Můžu říct svůj názor, demonstrovat (nebudu vyslýchána a potrestána), můžu cestovat do zahraničí, od 18ti volit koho chci, můžu chodit, do jaké chci školy a to i v cizině.“
„Svoboda projevu, vystupování, dříve některé písničky, divadelní hry a další umění byly zakázány, dnes jsme v tomto ohledu svobodní. Máme právo na své názory, myšlenky a činy, i když vše musí být v souladu se zákonem.“
I když jsme neměli celý den projektový, stihli jsme říci vše, co k této době patří. Ostatní hodiny se žáci 9. A učili podle svého rozvrhu, potřebujeme přece chytrou a vzdělanou mladou generaci!
I v dalších třídách jsme si celý týden v rámci Hv připomněli tuto dobu již zmíněnými písničkami. Je třeba naši historii mladým připomínat!
Mgr. Ivana Písařová
