V jedné z hodin dějepisu dostali žáci za úkol napsat příběh rodiny z válečného období. V příběhu musela být obsažena vybraná slova, která zároveň sloužila i jako indicie pro směřování příběhu.
V další hodině byly přečteny některé z vydařených prací a ostatní tak mohli zhodnotit míru fantazie svých spolužáků. Na závěr vyučující žákům představila skutečný tragický příběh rodiny lékaře ze Zlína, který v pohnutých březnových dnech roku 1939 neviděl jiné východisko ze situace než sáhnout na život svých dětí i svůj.
Nejzdařilejší literární práce jsou vystaveny v učebně Dějepisu a zde malá ukázka :
Březen 1939 – v Liberci ještě na podzim předešlého roku žila židovská rodina Hirschova. Poté, co Němci obsadili Sudety, není tu pro ně bezpečno. Lékař Jiří Hirsch s manželkou Hanou se proto stěhují do Olomouce. Vědí, že jim hrozí velké nebezpečí, proto své dvě děti – pětiletého syna Pavla a dvanáctiletou dceru Evu – posílají vlakem do Velké Británie. V září 1939 Němci napadli Polsko a vyvolávají tak další válku. Manželé Hirschovi jsou v roce 1941 předvoláni do transportu. Jiří, který se snažil se svou ženou utéct, byl zavražděn a jeho ženu Hanu na mostě obklíčili vojáci. Hana věděla, že už je všemu konec a rozhodla se spáchat sebevraždu skokem z mostu.
Mgr. Marta Leblová